Jdi na obsah Jdi na menu
 


Co navštívit v Norsku – zajímavosti podél Kystriksveien

31. 12. 2013

 

Zajímavá místa zde budu popisovat ve směru ze severu z jihu, tedy stejně, jako jsme je poznávali my. Část zajímavostí je popsána zde, nyní se budu rozepisovat jen o těch významnějších.

 

Saltstraumenský malström

Sever Evropy má i své rekordy. Saltstraumen je nejsilnější vodní vír na světě a nachází se asi 30 km od Bodø v kraji Nordland.

Úžina je 3 km dlouhá, 31 metrů hluboká a v nejužším místě jen 150 metrů široká. Mezi fjordy se každých 6 hodin vymění 372 milionů kubických metrů mořské vody. Proud vody dosahuje až 22 uzlů (40 km/h). Do průplavu sice mohou lodě, ale jen asi 2 hodiny po vrcholu přílivu nebo odlivu, kdy jsou proudy nejslabší. V tom okamžiku proud připomíná řeku, která ale po několika desítkách minut mění směr toku.

Saltstraumen je také podle hlasování nejkrásnějším místem pro potápění (v anketě National Geographic). Vyskytuje se tu i bohatý podmořský život. Nejhezčí pohled na "vařící se vodu" je z mostu nad průlivem mezi ostrovy Knaplundøya a Straumøya. Most je 768 metrů dlouhý a z výšky 41 metrů je možné přehledně sledovat pohyb vodních mas v Saltstraumenu. Most byl otevřen v roce 1978 jako část silnice Rv 17 neboli Kystriksveien. Dnes už se na něm neplatí mýto. Od roku 2008 je také národní památkou mezi mosty a silničními stavbami. Zvláštností je, že mořské proudy tu vyhledávají vzácné druhy ryb. Chytit zde je možné halibuta, vlkouše, tresky a další. Od roku 1995 tady mají i světový rekord. Právě tady byla chycena treskovitá ryba - "sei" o váze 22,7 kg.

 

 

011_saltstraumen_i.jpg

011_saltstraumen_iii.jpg

 

 

 

Ledovec Svartisen

Dvě ledové čapky Svartisen, oddělené údolím Vesterdalen, jsou rozkročené nad polárním kruhem mezi městem Mo i Rana a poloostrovem Meløya. V nejvyšších polohách dosahuje ledové pole průměrných výšek 1500 m, ale některé jeho jazyky se zařezávajído údolí a stávají se tu nejníže položenými ledovci v Evropě kromě Islandu a Svalbardu /Špicberk/. Ke Svartisenu se dostaneme jak z východu, tak ze západu, ovšem cesta mezi dvěma hlavními přístupovými body představuje technicky náročnou pěší expedici a jedno- až dvoudení zajížďku autem. Většina návštěvníků ledovce využije rychlé lodní přepravy. Ve svém popisu se budu věnovat přístupu ze západu, zcela stranou nechám východní přístup, protože o něm nic nevím.

Vestisen. Odlehlá ledová čepice Vestisen přitahuje asi více návštěvníků než kterákoli další část parku. Ti, kdo cestují po trase Kystriksveien, zahlédnou Svartisen z trajektů Jektvik – Kilboghamn a Furøy – Ågskardet, pěkný výhled je i ze silnice Kystriksveien vedoucí kolem Holansfjordenu. Přes Holandsfjorden k výběžku ledovcového jazyka Engebreen jezdí několikrát denně trajekty z Holandu, doba plavby asi 10 min. Za 15 minut se od přístaviště trajektů na Svartisenu dá dostat pěšky ke Svartisen Turistsenter, kde je i kavárna a obchod. Ještě na lodi se dá pronajmout kolo k ušetření času, dále jsou k zapůjčení i trekové hole. Centrum pořádá pětihodinové výpravy na ledovec s průvodcem, výbava je poskytnuta v ceně. Rezervace nejméně den dopředu je nutná /www.rocknrivers.no, tel. +4741082981/. Samostatně se dá šplhat po strmé trase na okraji ledovce k chatě Tåkeheimen poblíž vrcholku Helgelandsbukken /1454 m/. Ti, kdo plují příbřežním legendárním parníkem Hurtigruten, mohou navštívit ledovec Svartisen v rámci přídavného programu.

Znovu upozorňuji na zákaz vjezdu cyklistů do tunelu pod ledovcem Svartisen, přístup pro ně do Holandu je poněkud komplikovanější, než pro motorizované turisty – ti sem dorazí po Kystriskveien tunelem z východu. Cyklisté musí užít trajekt Ørnes – Vassdalsvik. Odtud musí objet fjord Bjærangfjorden, znovu se na Kystriksveien napojit a do Holandu dorazit ze západu.

Ceny v roce 2013: trajekt Holand – Svartisen zpáteční lístek 120 NOKů, půjčení kola do 3 hodin 50 NOKů, nad 3 hodiny 70 NOKů.

 

 

svartisen_boat.jpg

197_ledovec_iiiii.jpg

 

 

 

Ostrov Lovund

Lovund, ostrov se strými břehy, se tyčí do výše 623 m nad mořem. Kromě pár stovek lidí tu přebývají početné plačí kolonie. Vždy 14. dubna slaví ostrov Lundkommerdag /do češtiny se dá přeložit jako „den příchodu papuchalků“/, den, kdy se sem vrací hnízdit 40 tisíc papuchalků, kteří tu zůstávají až do poloviny srpna. Ostrov Lovund se nachází v okrese Lurøy v kraji Nordland, západně od ostrova Solvær a jihovýchodně od ostrova Træna. Pozoruhodné ptačí kolonie s papuchalky se nachází na sklanatém severním svahu ostrova, obec Lovund na severovýchodní části ostrova. Její starší název byl Strand. Obec měla v roce 2011 populaci 391 obyvatel. Hustota zalidnění je 832 lidí na km2. Ve staronorštině mohlo znít jméno ostrova Laufund, přičemž první část znamená list nebo listatné stromy odkazující na skutečnosti, že západní část ostrova je pokryta lesem, a druhá část je přípona -und. Obyvatelstvo si na živobytí vydělává především z moře, zejména chovem lososů.

Z vykopávek z roku 1937 je známo, že zde lidé žili již od doby kamenné. První historické zmínky o Lovundu pocházejí z roku 1500. Tehdy se nájemci farem sešli v malé vesnici. Později se sem přistěhovali další uživatelé farem a vyhlásili právo Lundeura, kteé specifikovalo sběr vejcí, provoz drobného zemědělství, sběr paliva z lesa a samozřejmě chov ryb. Komunita tak žila po celá staletí, ženy se staraly o malé farmy s několika ovci, kozami a možná i kravami, měly na starost péči o dům a okolí, zatímco muži lovili z malých lodí, nebo pracovali na rybářských lodích coby členové posádky. Tento život skončil v polovině roku 1900. Lovund se připojil k účasti v norské poslečnosti a výsledkem byl obrovský únik mladých lidí z vesnice a pupulace poklesla o polovinu. Tento trend trval až do roku 1972, kdy se negativní bilance obrátila díky novému pobřežnímu průmyslu: lososovému hospodářství. Dnes je zemědělství sníženo na minimum, několik set ovcí se toulá nad poli a mezi horami. Motorem Lovundu je chov lososů, který poskytuje velké množství pracovních míst.

Lovund RorbuHotell organizuje dvouhodinové safari /17 - 19 hod/, nabízející plavbu na papuchalky, orly a jinými ptáky, s možností shlédnutí části Lovundského soustroví se stovkami malých ostrůvků.

Na ostrově je několik turistických tras, které šplhají po útesech a vydávají se až ke koloniím papuchalků.

 

 

122_lovund.jpg

122_morusky.jpg

 

 

 

Sandnessjøen a horský masiv De syv søstre /Sedm sester/

Sandnessjøenu s 5700 obyvateli, komerčnímu centru nordlanského jižního pobřeží, dělá působivé pozadí impozantní horské pásmo De syv søstre /Sedm sester/, 1072 m. Zdatní turisté mohou zvládnout všech 7 vrcholků bez zvláštního vybavení. Hlavní tepnou Sandnessjøenu je pěší Torolv Kveldulvson gate, jeden blok od přístavu. Turistická kancelář sídlí u přístaviště a poradí s výšlapy v pásmu De syv søstre. Některé vrcholy by měly být přístupné z Breima, jež leží asi kilometr od města. Odtud je to pár kilometrů k úpatí samotných hor.

 

 

127_7_sester.jpg

 

 

 

Katastrofa lodi Rigel

Těsně před přístavem Tjøtta najdeme památník z 2. světové války. Zde se udála největší lodní katastrofa v dějinách lidstva – v roce 1944 Spojenci omylem zaútočili na loď Rigel a zahynulo 2248 sovětských zajatců, 103 německých zajatců a pár desítek Srbů, Čechů, Poláků a Norů. Celkový předpoklad je 2572 mrtvých, přesný počet není znám, odhady se pohybují od 2000 do 4500. Prostě se spletli a zaútočili na nesprávné plavidlo, no. Spojenci napadení lodě s vězni vysvětlovali tím, že se domnívali, že se jedná o německou dopravní loď. Ti zajatci, kteří přežili prvotní nálet, se stali terčem střelby z britských letounů, což dále zvýšilo počet mrtvých. Jen pro srovnání, při potopení Titanicu zahynulo 1502 lidí.

 

 130_pamatnik_ii.jpg130_pamatnik_iiii.jpg

 

 

 

 Ostrovy Vega

Ostrovy Vega byla zařazeny na prestižní Seznam světového dědictví v roce 2004. Soustroví Vega je tvořeno 6000 ostrovy. Většina obyvatel žije na hlavním ostrově Vega a na Ylvingenu, který proslul natáčením populárního norského seriálu Himmelblå /Modrá obloha/, jehož pointa spočívala v tom, že místní škola nesplňovala minimální limit počtu žáků a měla být zavřena. Aby se sehnali chybějící dva človíčkové, vypsal se inzerát, nabízející zde rodině, která přivede dvě děti, veškeré zázemí ve smyslu bydlení, infrastruktury, práce, a přihlásila se jim svobodná matka se dvěma ratolestmi, odněkud z Osla. No a seriál pojednával o šoku, s jakým se vyrovnávala s bydlením na takto odlehlém ostrově po přestěhování z velkoměsta.

Generace rybářů a zemědělců v posledních 1500 letech udržovaly životaschopný způsob obživy v extrémně nepříznivých podmínkách poblíž polárního kruhu, založeném na unikátní tradici, při níž místní ženy sbírali prachové peří z hnízd mořských kajek. Ostrovy prosluly i tím, že tento pták byl chován jako domácí zvíře. Tomuto tématu se věnuje i muzeum É-huset /The Eider Duck Museum/, které najdeme v osadě Nes na severu hlavního ostrova.

Rovinatý terén a pěkné silnice vytvářejí vynikající podmínky pro cyklistiku. Místní turistická kancelář v Gladstadu pronajímá kajaky a jízdní kola s příslušenstvím /dětské vozíky za kolo, helmy/. Na hlavním ostrově najdeme 18 značených turistických tras, šplhající od mořské hladiny až do výšky 800 m. Mapy a popisy k sehnání v turistické kanceláři /otevřeno v létě 9 - 19 ve všední dny, o víkendech 9,30 – 15,30/.

Ve staronorštině znělo jméno Veiga. Název je pravděpodobně odvozen od slova veig, což znamená tekutina nebo tekutý a odkazuje tak na jezera a močály na ostrově.

 

 

145_tundra.jpg

148_ja_lod.jpg

 

 

Brønnøysund a hora Torghatten

Brønnøysund s 4300 obyvateli obklopuje z jedné strany mnoho malých ostrůvků v jakoby tropickém moři a z druhé strany půvabná zemědělská krajina. Ze své vlastní zkušenosti doporučuji pěknou vyhlídkovou plavbu loděmi Hurtigruten – v 17 hod. odplutí z Brønnøysundu směrem jižním do Rørviku, tam nástup na zpáteční loď a připlutí zpět do Brønnøysundu po půlnoci. Parník proplouvá kolem Toghattenu a kolem malebného pobřeží. Lístky se kupují přímo na lodi.

Torghatten leží na ostrově Torget asi 15 km jižně od Brønnøysundu, zcela mimo trasu Kystriksveien. Je nejbizarnějším skalním útvarem v Norsku a zdejším znamenitým originálním bodem. Ve vrcholu je otvor dlouhý 166 m, vysoký 75 m a široký 28 m a dostaneme se k němu po 20 minutách chůze po pěšině od stejnojmenného kempu. Nám ovšem díky focení a davům turistů trval skoro dvě hodiny. Na ostrov Torget se z Brønnøysundu dostaneme po městě. Otvor je nejlépe viditelný z příbřežního trajektu Hurtigruten, když směrem na jih obeplouvá ostrov.

Legenda o Torghattenu. To si tak jednou zamilovaný troll Hestmannen honil krásnou dívku jménem Lekamøya, když zjistil, že jeho láska je poněkud neopětovaná, a usoudil, že když dotyčnou nezíská on, tak pak nikdo jiný, a pokusil se šípem dívku zabít. Zde na scénu nastoupil její milující otec, král a troll v jedné osobě jménem Sømna, a svou dceru zachránil tím, že vystřelenému šípu duchapřítomně hodil do letící trajektorie klobouk, který svým vrchem vyrazil do nitra hory uprostřed otvor. Odtud taky pochází názvosloví – Torghatten je dvouslovné jméno, jedná se o složeninu ze slov torg/torget znamenající náměstí a hatt/haten ve významu klobouk. Podle Felice Vinciho je původ legendy spojen s homérským mýtem o Polyphemusovi. Geologicky otvor ve skále vznikl v průběhu skandinávské doby ledové, kdy led a voda nahlodaly volnější kameny, zatímco tvrdší skála ve vrcholu hory se úspěšně bránila erozi.

 

 

177_torg_ii.jpg

192_torghatten_ii.jpg

 

 

Zdroje:

Lonely planet – Norsko

wikipedia

brožurka z Kystriksveien

www.norge.cz

 

 

Náhledy fotografií ze složky 2013 Kystriksveien Norsko

Komentáře

Přehled komentářů

Cestopis?

Pavla,3. 1. 2014 16:47

Kdy už konečně zveřejníte cestopis. Nemůžu se dočkat:-)

Re: Cestopis?

sileni-sobi,3. 1. 2014 17:24

Cestopis je už hotov a probíhají na něm finální úpravy. K mání je zatím formou mailu. Když tak se stačí ozvat.

Re: Re: Cestopis?

aniko,16. 2. 2014 20:16

Ahoj Leo
...... a můžu ti zase jen gratulovat k nádherné dovolené a úžasně zpracovanému popisu, jak tady, tak i v cestopisu. Jen tak dál ....
Měj se a pozdravuj Luboše .... jste prima dvojka.

Re: Re: Re: Cestopis?

sileni-sobi,16. 2. 2014 20:21

Díky. Jsem ráda, že to někdo čte a že se mu to líbí.
Hlásím, že na léto už máme letenky.

Re: Re: Re: Re: Cestopis?

aniko,17. 2. 2014 19:49

No téda.....
Tak to se máte ... kdypak odlétáte a kam? Vím, že Finsko, ale konkrétně.
Je tam taky krásně .. mě nejvíc oslovila krajina kolem Inari ...

Re: Re: Re: Re: Re: Cestopis?

sileni-sobi,17. 2. 2014 21:34

No právě okolí Inari bude naším letošním cílem. Letíme do Ivala a pak se na kolech vydáme na sever do Utsjoki, odtud pak na východ do Nuorgamu, pak na západ zpět do Utsjoki a pak dále podé. řeky Tenojoki do Karigasniemi. Zde pak řídítka stočíme na jih do Inari a zpátky do Ivala. Když zbude čas a chuť, tak si zajedeme do NP Lemmenjoki.

Re: Re: Re: Re: Re: Re: Cestopis?

aniko,18. 2. 2014 17:07

Tak to vám tedy závidím,velkou část trasy jsme projeli, ale autem, což je proti vám nic, ale bylo tam moc pěkně ... už se těším na cestopis a na vaše zážitky. My tam měli i moc pěkné počasí, tak snad se i vám zadaří ...i když vy přitahujete jiné ..... kdy jedete?

Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Cestopis?

sileni-sobi,18. 2. 2014 21:20

Cestopis bude, dokonce jsem si nechala pod stromeček speciální sešit, umožňující psát zápisky i v dešti bez toho, že by se papír či test rozmáčely. Vy se letos na Sever nevydáte? Máte dost dlouhou pauzu.

Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Cestopis?

sileni-sobi,18. 2. 2014 21:20

Cestopis bude, dokonce jsem si nechala pod stromeček speciální sešit, umožňující psát zápisky i v dešti bez toho, že by se papír či test rozmáčely. Vy se letos na Sever nevydáte? Máte dost dlouhou pauzu.