Stránky věnované severským zemím.

Byť se tato recenze věnuje konkrétní bundě, je možné informace zde popsané extrapolovat na jakoukoliv podobnou primaloftovou bundu. Samozřejmě tohle zobecnění předpokládá, že se bude jednat o srovnatelnou bundu, alespoň co se týká materiálu a plnění. Nelze se tedy domnívat, že podobně se bude chovat bunda ušitá například z durathermu či Coreloftu, anebo sice z primaloftu, ale o jiné gramáži.

Cibulový princip aneb není třeba věřit všemu, co se píše na webu

Mnoho let jsem věřila desateru outdoorových přikázání, z nichž jedno horovořilo o cibulovém principu jakožto jediném neměnném a vhodném systému oblékání do zádveří. Tento systém mluví o jednotlivých vrstvách, které na sebe postupně dáváme dle vnějších podmínek s tím, že více vrstev je lepší než jedna silná, kdy každá z vrstev plní určitou funkci. Nevěřte tomu! Já jsem dlouho odolávala, než jsem se rozhodla vyzkoušet si trochu jiný systém, a zjistila jsem, že je to mnohem komfortnější. Prostě do teplot pod nulou je lepší být vybaven zateplenou bundou, ideálně z primaloftu, a membránovku si ponechat v batohu jakožto záložní. Vyzkoušeli jsme si primaloftku v horách nalehko i natěžko při sněžnicových túrách a dokonce i na kole v mrazivém, ale suchém počasí. Zatím nejnižší teplota, při které jsme se v bundě pohybovali, činila -15°C.

Její ideální užití odhaduji od teplot -5°C a níže. Dá se samozřejmě i kolem nuly, ale to je v ní již velké vedro. Při teplotách pod nulou je to ideální zateplovací a ochranná vrstva zároveň, která izoluje, odvádí pot a je větru a vodě odolná.

Dosud jsme na naše dosavadní aktivity užívali softshell či membránovou bundu, a buď jsme mrzli, nebo se přehřívali. U primaloftové bundy je tomu jinak, je schopna udržet přijatelný tepelný komfort za větších jak teplotních, tak vlhkostních podmínek, které jsou mnohem širší, než u SS či HS.

Sama jsem se dlouho řadila do skupiny nekompromisních odmítačů primaloftu, až prosté pořízení a vyzkoušení si bundy mě přesvědčilo o opaku. Chtít po jakékoliv jiné bundě, aby fungovala v teplotách pod nulou v širokém rozmezí teplot a rozdílné tělesné zátěže je nereálné. Doporučuji všem nevěřícím Tomášům, jako jsem byla já, investici pár set korun a zakoupení levné, ale plnohodnotné primaloftové bundy Humi Tomar na vyzkoušení a garantuji, že nikdy více již nebudou chtít v mrazech nosit něco jiného.

Oblast použití

Celkové provedení bundy je skvělé, vše neuvěřitelně dobře dýchá a rychle se odvádí vlhkost z vnitřku ven. U méně potivých jedinců je tohle zanedbatelné, u hodně potivých /například Luboš/ tento fakt poněkud zhoršuje tepelný komfort, ale popravdě je potřeba přiznat, že v membránovce nebo softshellu by mu bylo mnohem hůře. Živě mám dosud v paměti, jak při -42°C ve Finsku šel Luboš v membránovce a potil se tak, že se na vnitřní straně vysrážel led, který pak poněkud obtížně oklepával z podšívky bundy. A to měl pod ní jen PWS rolák. U primaloftové bundy je naopak vlhkost průběžně odváděna na povrchový materiál, kde se vysráží či odpařuje, podle okolních podmínek. Co tak máme vypozorováno, u hodně potivých jedinců se při okolních teplotách do cca -10°C transportovaný pot zvládá z povrchu bundy odpařovat, zejména za použití tepelného zdroje, čímž je tělo oděné v bundě, od -10°C níže se už voda kondenzuje ve formě ledu. Bohužel nestačí pouze bundu otřepat, protože vlhkost prochází všemi vrstvami, a pokud nechce člověk sušit bundu na sobě večer při stavění stanu a vaření, nemá jinou možnost než ji ponechat venku na mrazu svému osudu s myšlenkou, že velký mráz vysušuje. Není to tak zcela pravda, bunda naopak zmrzla v ledový krunýř. Možná by šlo bundu sušit ve spacáku, ale to jsme za výše uvedených podmínek nezkoušeli, Luboš akci dokončil v péřové věstě a membránovce. Já svoji bundu tehdy měla suchou, tedy byla i nadále použitelná, zatímco na tábořiště Luboš došel s povrchem bundy krytým ledovou krustou, byla moje bunda naprosto suchá a tak jak jsem celý den pochodovala, vařila jsem u stanu a lezla i do spacáku. Řekla bych ale, že teplota do -10°C, max. do -15°C je oblast použitelnosti bundy, ve větším mrazu to bude chtít další tepelnou izolaci. Horní limit bude kolem -5°C až 0°C.

Obecné informace

Výrobcem a prodejcem současně je česká firma Humi. Bundy jsme si kupovali na jaře 2012 za neuvěřitelnou cenu 695 Kč. Za tuhle směšnou cenu lze ještě nějaké velikosti sehnat /konkrétně S, M a XL/.

Váha bundy je 460 gramů. Nepřevažovala jsem, takže nemůžu údaj výrobce potvrdit ani vyvrátit. Oficiální web neuvádí, které velikosti se týká výše uvedená hmotnost, ale obecně se to uvádí pro vel. L. Nyní se již tato konkrétní bunda nevyrábí, jedná se jen o doprodej ze starých skladových zásob, ale v době svého rozmachu byla k sehnání ve vel. S, M, L, XL a XXL. Jedná se o pánskou variantu, pro osoby ženského pohlaví je určena sestřička Tomara – Space.

K sehnání byla ve dvou barevných variantách, šedo-černá a červeno-černá. V době naší koupě byla k dispozici jen druhá možnost, takže oba vypadáme jak horská služba na výletě. Sice se jedná o oboustrannou bundu, ale díky praktickým kapsám je lepší ji nosit lícem nahoru. Obrácená varianta je černo-červená, případně černo-šedá. Z většinové barvy je ušit přední a zadní díl, z menšinové pak boky, lokty a ramena. U rubové strany jsou logicky barvy prohozeny.

Kapsy na této bundě jsou vpravdě luxusní, dvě boční kryté légou a uzamykatelné na zip jsou bohužel umístěny tak nešťastně v místě bederáku batohu, že dostat se k nim vyžaduje jeho rozepnutí, navíc není možné v nich nosit větší či neforemný předmět, protože by právě přes bederák nepříjemně tlačil. Hodí se tedy tak akorát na kapesník, případně na tenké merinové či PWS rukavice.

Další kapsy jsou vevnitř, jednak je to náprsní kapsa zamykatelná na zip. V ní nosívám většinou čelenku. Další dvě vnitřní kapsy jsou situovány v místech vnějších kapes, tedy neumožňují vložit do nich nějaký objemnější náklad, přitom levá velkoprostorová se zipem by k tomu sváděla, její rozměry jsou totiž 18 x 28 cm /měřeno/. Jedna z těchto kapes by měla umožňovat i sbalení bundy do ní a vytvoření tak praktického polštářku. Nevím, nikdy jsem takovou věc nepotřebovala, navíc zatím vždy, když jsem bundu užívala, tak jsem v noci buď spala přímo v ní, nebo jsem ji měla vloženou ve spacáku pod sebe, abych zvýšila tepelný komfort a zabránila promrzání zvenku při velkých mrazech.

Střih bundy je naprosto neanatomický, podobný pytli. To ale není až tak nevýhoda, protože občas jsme bundu užívali coby zateplovací vrstvu zejména do spacáku a tam jsme naopak uvítali, že je bunda spíše volná a nekopíruje příliš postavu.

Materiály

Vnější materiál je Pertex DWR +, což je velmi lehká a pevná mikrovlákenná tkanina, údajně je samostatné vlákno 10x slabší než lidský vlas. Na povrchu je použita metoda DWR+, což je vodoodpudivá úprava. Pertex je výborně odolný proti větru a díky mikrostruktuře tkaniny si zachovává mimořádnou prodyšnost, čímž zabraňuje srážení vodních par na vnitřní straně oděvu.

Větruodolnost je opravdu vynikající, i v silném větru, který nás téměř srážel na zem, bunda neprofoukla. Vodoodpudivost je zatím slušná, bez problémů vydrží hodinu trvající mokrý sníh, promokat začala až po této době. Moje bunda zatím prána nebyla a Lubošova pouze jednou, je ale otázka, co se s původní vodoodpudivou úpravou stane po delším užívání a častějším praní.

Izolační materiál je Primaloft Sport 100, což je mimořádně lehká a jemná izolace, jejíž struktura je tvořena milióny dutinek se vzduchem v síti mikrovláken, které mají schopnost transportovat vlhkost a zároveň regulovat teplotu uvnitř výrobku, jelikož vzduch z těchto malých prostor nevytlačí ani voda, takže dokáže uživatele udržet v suchu a teple i ve vlhkém prostředí. Sice se trochu jedná o marketingový kec, ale zas tak úplně autoři nelžou. Bunda je neuvěřitelně odolná, co se vlhkosti týče, ideálně transportuje vnitřní vlhkost ven, takže uživatel je vevnitř suchý. Rozhodně není tak náchylná na vlhkost, jako třeba péřovky, ale tím to asi tak končí.

Praktické info

Bunda je idální do suchého mrazu, nebo do nižších teplot obecně. Drobnější sněžení jí vůbec nevadí, máme otestováno, že přežije bez úhony vytrvalý mokrý déšť se sněhem kolem nuly po dobu asi hodiny, až poté provlhne a vlhkost se dostane k izolačnímu materiálu. Velká výhoda bundy je, že velmi rychle schne, zejména u zdroje externího tepla /radiátor apod./. Poněkud horší je v podmínkách delšího treku se spaním ve stanu, ale já jakožto nepotivý jedinec jsem problém nezaznamenala, Luboš to měl poněkud složitější. Každopádně já jsem zatím vždy dokázala za chůze průběžně bundu sušit. Doma uložená u zdroje externího tepla uschla během pár desítek minut, pokud byla durch mokrá, pokud jen navhlá, stačila čtvrhodinka sušení.

Bunda nám zatím neprofoukla, a to ani v silných poryvech větru, kdy jsme měli problémy se vůbec udržet na nohou. Byť se jedná na rychlý omak o pofidérní izolaci, jelikož má člověk pocit, že když sevře materiál dvěma prsty, tyto se téměž dotýkají, není tomu tak. Přestože se podobná izolační gramáž užívá na letní spacáky, bunda jako taková je plnohodnotná zimní bunda do cca -15°C. Do nižších teplot je lepší větší gramáž /např. 133 g/m2 ruce a 2 x 133g/m2 jádro/, jakou má například Sir Joseph.

Bunda bez problémů vydrží teplotu okolo -10°C za situace, kdy probíhá večerní vaření a stavění stanu. Ovšem pozor, následně dojde k takového prochladnutí organismu, že tento si nedovede vytvořit dostatek tepla při zalezení do spacáku, a to přesto, že se jedná o spacák péřový, který by tyto podmínky měl bez problémů zvládnout. Prostě pocit chladu v bundě nenastává, a přitom prochládá tělesné jádro, proto doporučuji řídit se nikoliv pocitem, ale rozumem a zkušeností a navléct si v těchto podmínkách na sebe místo primaloftky raději péřovku, nebo alespoň na primaloftovou bundu membránovou. Podobnou chybu, kdy jsem po tábořišti fungovala pouze oděná v primaloftce, jsem udělala 2x a vícekrát již nehodlám. Prostě je nutno si uvědomit, že bunda opravdu hřeje dostatečně, ale pokud se člověk nehýbe, může ztrácet dost vnitřního tepla natolik, že pak ve spacáku není schopen vytvořit dostatek energie na vytopení spacáku.

Byť se vnější materiál zdá jemný a poněkud náchylný, zatím se nám nepovedlo bundu nějak poškodit nebo protrhnout, a to jsme se už několikrát prodírali beskydským zamrzlým lesem, kdy ledem obalené větvičky byly ostré jako nůž. Zatím jsme neměli možnost se potkat s ostrým borůvčím nebo trny, ty by asi na bundě nadělaly větší paseku.

Čeho se ale do budoucna obávám je oblast na ramenou, kde se předpokládá tlak popruhů naloženého batohu. Zatím je to v pořádku, ale výhledově očekávám jednak úbytek izolačních vlastností díky slehnutí materiálu, jednak prodření tenkého pertexu coby vnějšího materiálu. Zde by možná stálo za zvážení, kdyby byl na tomto poměrně malém povrchu použit o něco silnější či pevnější materiál. Nemuselo by se nutně jednat o nepromokavý materiál, spíše více oděruodolný. Je ale otázka, zda by to nezvýšilo příliš hmotnost výrobku.

Co bundě vytýkám

Nebýt dvou maličkostí, které nám oběma velmi vadí, jednalo by se o plnohodnotnou bundu do mrazu či extrémních podmínek. Absence čeho konkrétně vnímáme negativně?

Jedná se jednak o nepřítomnost kapuce, protože za silnějších mrazů by byl lepší tepelný komfort dosažen právě kapucí. Ale i při menších mrazech vnímáme nepříznivě, že bunda není vybavena kapucí, a to konkrétně za situace, kdy turista prochází lesem, z jehož větví padá množství sněhu rovnou za krk, a to zejména za průchodu hustěji nahloučenými stromy či za situace, kdy těžké, větvem obalené větve se sklánějí přímo nad průchozí stezku. V těchto podmínkách by dostačovala alespoň nezateplená kapuce z pertexu, tak jako to mám na své péřové bundě. Navíc i za použití nákrčníku a teplé čepice dochází k nechtěnému úniku tepla, čemuž by kapuce bundy zabránila.

Druhý fakt, který výrobcům této konkrétní bundy vytýkáme, je její délka, respektive to, že vůbec není dlouhá. Její dolní okraj končí v dolní třetině vzdálenosti mezi pupkem a symfýzou /laicky řečeno, bunda končí v dolní třetině břicha/. To je u zateplovací a izolační bundy opravdu málo, jediné štěstí je, že moje zimní kalhoty mají poměrně vysoký pás, sahající téměř k prsům. Podle mého by bunda měla končit pod zadkem, nebo být alespoň o 10 cm delší, než Tomar.

Na tyto dva aspekty budeme klást důraz, až si budeme pořizovat nové primaloftové bundy. Celkem je zanedbatelný střih a podobné vychytávky, ale u nás rozhoduje přítomnost kapuce a prodloužený alespoň zadní díl bundy. A přivítala bych o něco civilnější vzhled, než je sytě červená barva. Tohle je ale až na posledním místě při našem rozhodování.

Srovnání se softhellem a membránovou bundou

Mám v horách už hodně našlapáno jak v SS, tak HS, takže mohu porovnat rozdíl proti primaloftu. Podotýkám, že níže napsané je můj subjektivní názor tak, jak jsem to cítila. Řadím se spíše mezi nepotivé typy a jsem ženská drobnější postavy, tedy i zmrzlejší proti chlapovi s vysportovanou postavou.

V membránovce jsem se i při teplotách hodně pod nulou přehřívala do kopce a naopak mrzla při zastavení na napití čaje či focení. Navíc řešit mokrá záda nebylo zrovna příjemné, nepomohly ani otevřené větrací otvory a rozepnutí hlavního zipu vepředu. Membránová bunda je nepostradatelná především v silném větru, dešti, sněžení a jiném zhoršení počasí, v mrazu ale své opodstatnění na těle nemá, mám totiž dojem, že zejména v silných mrazech materiál přestává být prodyšným. Jedinou výhodu tohoto užití vidím v tom, že člověk netahá žádnou rezervní bundu, protože ji má prostě na sobě.

Softshell mi přijde na tohle užití mnohem prodyšnější, tedy jsem bez problémů zvládala i s těžkým batohem šlapat do kopce bez většího přehřívání se či pocení. Regulovat vše slo rozepnutím zipů v podpaží, případně i hlavního zipu. Bunda mi poměrně dobře dýchala i při mrazech s dvoumístným číslem, na rozdíl od membránové bundy. Zůstal ale problém při zastavení, již po pár sekundách jsem začala prochládat. Proto i obyčejné pití čaje nebo focení se stávalo menším či větším problémem, a to nemluvím o prochlazení při stavění stanu a vaření jídla venku v mrazu. To jsem si na SS navlíkala membránovku a i tak byl výsledný tepelný komfort nic moc. Z kopce jsem pak většinou prochládala, protože sestup nebyl tak ergonomicky náročný jako výstup.

Primaloftová bunda výše zmíněné nevýhody zcela eliminuje. Šlapala jsem v ní i do prudkého kopce s plně naloženým batohem a stačilo rozepnout zip, abych velmi citlivě reagovala na přehřívání tepelného jádra. Zatím se mi nikdy ještě nepovedlo bundu propotit nebo se pod ní zpotit, přitom se jednalo o situace, kdy bych s SS či HS byla durch mokrá. Při zastavení se stačí jen zapnout zip, bez problémů jsem pak mohla i v mrazech laborovat se zrcadlovkou a dokonce se stativem a tím pádem různým nastavením, tedy pauza mohla činit řádově půl hodiny, což bych v SS či HS nezvládla ani omylem. Velká výhoda je právě v tom, že se fotící fanatik nemusí vyslékat a oblékat do péřovky, což by bez ní jinak nešlo absolvovat. Prostě s primaloftovou bundou stačí jen zatáhnout zip, zastavit a fotit dle libosti. Znovu zdůrazňuji, hovořím o teplotách kolem -5°C až -10°C!

Bunda není vybavena odvětráváním v podpaží a abych pravdu řekla, ani mi to nechybí. V bundě jsem absolvovala už několik výletů a zatím nenastala situace, že bych musela řešit absenci zipů v podpaží.

Na jednu věci si ale je potřeba dát pozor. Vícekrát jsem jen v primaloftové bundě pomáhala se stavěním stanu v mrazu a vařila venku bez pocitu chladu, až jsem posléze po zalezení do spacáku klepala kosu díky tomu, že mi prochladlo tělesné jádro. Prostě mi opravdu zima nebyla, ale následně jsem pak už nebyla schopná vytvořit dostatek tepla na vytopení spacáku. Luboš podobný problém nezaznamenal, tedy není to obecné varování. Pro zmrzliny jako já doporučuji na dvouhodinové pobíhání na tábořišti odít se do péřové bundy, kterou stejně většina jedinců na podobné akce tahá. Tohle není ale chyba bundy, pouze topného mechanismu v ní.

Závěrem této konkrétní bundě dávám 2 body z 5, primaloftové bundě jako takové obecně dávám 5 bodů z 5.