Jdi na obsah Jdi na menu
 


Co navštívit v Norsku - Nordkapp a Knivskjelodden

12. 6. 2012



Geografie a historie
Oba návštěvní cíle leží na ostrově Magerøya v provincii Finnmarku, nejsevernějším výběžku Norska. Ostrov se vyznačuje se tundrou -  bezútěšnou, pustou, bezlesou krajinou postrádající stromy /s výjimkou několika menších okrsků s horskými břízami/, strmými skalními stěnami při pobřeží a dramatickými krajinnými scenériemi ve vnitrozemí. Rozloha oblasti je 436 km2. Nejvyšší nadmořská výška je 417m.
Největší slávu ostrovu přináší Nordkapp, mys na severním pobřeží se strmou skalní stěnou, která je hlavní turistickou atrakcí. 
Podmořský tunel mezi pevninou a ostrovem byl postaven v letech 1993 – 1996, s délkou 6,87 km a hloubkou 212m pod hladinou moře byl nějaký čas jedním z nejdelších a nejhlubších podmořských tunelů na světě. Mlha nebo led se mohou objevit uvnitř tunelu, a to i v létě. Za průjezd tunelem je vybíráno mýtné a cyklistům je vjezd do tunelu zakázán. Řeší se to převozem autobusem, který bez problémů vezme do zavazadlového prostoru kola, ale v počtu max. 2-3.
Trajekt Hurtigruten navštěvuje ostrov ve městečku Honningsvåg. Vody kolem ostrova zůstavají bez ledu po celý rok díky teplému proudu ze Severního Atlantiku.
Ostrov je obýván již více než 10 000 let.
Starou sámštinou se Nordkapp jmenuje Davvenjárga.
 
 

252_symbol_nk.jpg

 

256_lub_na_nk.jpg

 


Nordkapp
Nordkapp, odkud je blíž k severnímu pólu než do Osla, má přesnou polohu 71°10´21´´ severní zeměpisné šířky a slunce tu neklesne za horizont od poloviny května do konce července. Dávno před tím, než se o něj začali zajímat Evropané, jej Laponci považovali za sídlo moci a posvátné místo. Název Severní kap /mys/ použil poprvé Richard Chancellor, anglický výzkumník, který se sem dostal v roce 1553. Mnohem později, až po návštěvě krále Oskara II. v roce 1873, se Nordkapp stal pro Nory jakýmsi poutním místem. A je poněkud neobvyklé, že se stal podobným poutním místěm i pro Thajce, za což může návštěva jejich krále Chulalongkorna v roce 1907. Přímo na místě dnes stojí Nordkapphallen, mohutné /a mohutně drahé/ turistické středisko.
V podstatě Nordkapp není nic jiného než útes o výšce 307 m, tvořený šedočerným kusem břidlice, tyčícím se na konci holého, větrem ošlehaného mysu. 
Nordkapp je místo, kde se setkává Norské moře /část Atlantského oceánu/ s Barentsovým mořem /část Severního ledového oceánu/. 
 
 

nk.jpg

 

mapka_north.jpg

 


Realita je krutá
A nyní tajemství: Nordkapp není nejsevernější místo Evropy. Tato čest patří Knivskjeloddenu, k němuž vede 18 km dlouhá pěší trasa. 
Tajemství č. 2: nejsevernější bod pevninské Evropy je jižněji položený Kinnarodden – stovky kilometrů východně odtud /Knivskjellodden a Nordkapp leží na ostrově, jak již bylo zmíněno výše/.

257_zapad.jpg

 

258_pohled_na_knivs.jpg

 

 
Praktické info
Při vstupu na Nordkapp se platí mýtné, opravňující k dvoudennímu neomezenému vstupu, což je pro většinu turistů zbytečné. Ocení to jen ti, co na parkovišti přespávají v autě či obytném přívěsu. 
Vyhlídka umožňuje vidět moře a zas jen moře, půlnoční slunce se zde vyskytuje od 11. května do 31. července. Severněji už leží jen Špicberky. Vlevo od vyhlídky je možné spatřit Knivskjelodden na maličké úzké výspě. 
V roce 2010 jsme platili 215NOKů, letos /2012/ se cena zvedla na 235NOKů za dospělou osobu a 150NOKů pro cyklisty.
Typickým znakem pro Nordkapp je drátěná zeměkoule na sousedním mysu. Doporučuji se zde vyskytovat mimo klasické davy turistů. Nám se tohle poštěstilo a měli jsme Nordkapp, vyhlídku i zeměkouli sami pro sebe, zatímco hodinu před tím a hodinu poté se všude mačkaly tisíce turistů. 
 
 

252_troll.jpg

 

254_vybiram_pohledy.jpg

 


Nordkapphallen /Síň Severního mysu/
Nordkapphallen byla postavena v roce 1959, a to především z kamene. V roce 1988 byly zahájeny práce na rozšíření komplexu budov. Kvůli ochraně vizuálního zážitku z Nordkappu byly velké části budov umístěny uvnitř náhorní planiny, jako například kino a obrovská jeskyně. V roce 1997 byla přistavena nová vstupní hala a dnes je budova centra schopna pojmout několik tisíc návštěvníků najednou /mohu potvrdit z vlastní zkušenosti/. 
V hlavní budově najdeme restauraci, kavárnu, obchod se suvenýry a poštu, kde dopisy a pohledy  orazítkují speciálním razítkem se symbolem Nordkappu.
Z hlavní budovy vede tunel až na čelní stranu útesu. Tunel je lemován řadou malinkatých místností, z nichž slouží jedna za kapli /kaple sv. Jana – nejsevernější ekumenická kaple/ a řadou obrázků popisující minulé události a návštěvy Nordkappu. Na druhém konci se nachází prostorný Grotten Bar /Jeskynní bar/. Grotten bar je jako obrovská jeskyně vytesán do útesu. Pojme 350 osob a bývá využíván na pořádání konferencí, koncertů a podobných akcí. No, taky bych chtěla být účastníkem konference, konané na Nordkappu... Balkon nabízí nádherný výhled na Severní ledový oceán a půlnoční slunce.
Pokud se dobře pamatuji, tak v tunelu je i kino, kde na pěti plátnech probíhá promítání panoramatického filmu, znázorňujícího 4 roční sezóny na Nordkappu, dech beroucí krajinu plnou kontrastů, světla a nádherných scenérií. Film je ukazován na 125° plátně a trvá 14 minut.
 
 

261_zapad.jpg

 

265_knivsjk.jpg

 


Doprava
Norský „idos“, nutné se překlikat přes „Boreal Transport Nord AS“ až k jízdním řádům. Linka č. 330 operuje mezi Nordkappem a Honningsvågem, což je městečko na jihu ostrova, kde jsou hostely, hotely, turistická kancelář, přístaviště trajektu Hurtigruten – jedná se o důležitý dopravní uzel. Na Nordkappu se nocovat nedá, pokud člověk není zrovna milionář nebo nemá karavan či obytné auto. Jelikož nikde nejsou žádné přípojky, je nutné být zásoben vodou a elektrickými bateriemi.
Letos /2012/ je zpáteční lístek na autobus včetně vstupného na Nordkapp za 475NOKů. Za jednosměrný bez vstupného jsme v roce 2010 zaplatili 100 - 200 NOKů /přesnou sumu si nevybavím a nezapsala jsem si ji/. Odjezd posledního autobusu z Nordkappu koresponduje s koncem otvírací doby Nordkapphallen, tedy obecně mezi půlnocí a 1 hodinou ranní.
Dostat se z Nordkappu jinak než veřejnou dopravou či vlastním autem je téměř nemožné, my jsme se pokoušeli stopovat několik hodin a naprosto neúspěšně. Nepomohlo ani chodit po parkovišti a doprošovat se řidičům. Taxi nám v roce 2010 bylo nabídnuto za 1200 NOKů, což jsme neakceptovali. 
Každopádně, ať už putujete z Honningsvågu na Nordkapp stopem, vlastním autem, busem, taxíkem či na kole, jedná se o cestu naprosto impozantní. Magistrála E69 vede osamoceně nahoru přes hory, přechází přes náhorní plošinu a pohoří nechává na druhé straně. Sníh a led zde přetrvává i v létě, cesta nabízí mnoho krásných výhledů na holou arktickou krajinu bez stromového porostu. Od června do října je možné spatřit v této oblasti popásající se stáda dobů. 
Vzdálenost z Honningsvågu na Nordkapp je cca 36km. Na Nordkapp jezdí pouze místní doprava z Honningsvågu. Ten, jak již bylo řečeno, leží v jižní části ostrova Magerøya a zastavují zde trajekty Hurtigruten a dálkové autobusy. 
 
 

263_nk.jpg

 

264.jpg

 


Ubytování
Přímo na Nordkappu téměř nemožné. My jsme spali v hostelu v Honningsvågu, který blíže popíšu v samostatném článku, který bude věnován tomuto městečku. Zde jen stručně: hostel se nachází na adrese Kobbhullveien 10, Honningsvåg, Norway 9750, cca 2,5 km od centra, kde je přístaviště Hurtigruty a turistická kancelář. Bezkonkurenčně to bylo nejlevnější dosažitelné ubytování pro ty, co nemají auto, tudíž si nemohou zajet do kempu někam v rámci ostrova Magerøya. Zastávka busu jedoucího na Nordkapp je cca 500m od hostelu.
 
 

260_ja_nk.jpg

 

268_tabule.jpg

 


EuroVelo cyklotrasy
EuroVelo je síť evropských cyklistických stezek, kterou organizuje Evropská cyklistická federace jako projekt 12 dálkových tras napříč celým evropským kontinentem. 
EV1 začíná na Nordkappu a míří do Sagnes, Portugalsko a měří 8196 km /počítána vzdálenost po souši i po moři/. Její název je „Trasa po pobřeží Atlantiku“ a vede z Nordkappu přes norské pobřeží do Trondheimu, Bergenu v Norsku přes Velkou Británii, Irsko, Francii a Španělsko až do Portugalska.
Další dálkové cyklotrasy, začínající na Nordkappu:
EV 7 = Středoevropská trasa, 6000km, vede přes Norsko, Švédsko, Dánsko, Německo, ČR, Raskousko a Itálii do Malty.
EV 11 = Východoevropská trasa, 5964km, vede přes finská jezera a Helsinky do Estonska, Lotyšska, Litvu, Polsko, Slovensko, Maďarsko, Srbsko a Makedonie do Řecka.
 
 

240_knivskjellodden_ii.jpg

 

249_jezirko.jpg

 


Knivskjelloden
Začátek pěší trasy se nachází cca 29kg od  Honningsvågu a cca 6km před Nordkappem na silnici E69. Nedá se minout, na silnici je včas značka se symbolem, typickým pro pamětihodnosti /něco jako čtyřlístek/. Je zde i malé parkoviště, kde se zá bez poplatku ponechat auto na dobu treku. Na parkovišti je mapa oblasti, která se dá ofotit a pak prohlížet na displeji fotoaparátu. Není to ale nutné, zrovna tak není nutné si zajišťovat dopředu trekovou mapu, trasa je dobře značená a dá se bez problémů zvládnout i bez mapy. Pokud by někdo měl zájem, mohu mu poslat .gpx soubor stažený z naší GPS.
Knivskjelloden, opravdový nejsevernější bod evropské pevniny /nikoliv však pevninské Evropy/ se nachází zhruba o 1500m severněji než Nordkapp. Terén je poměrně náročný a předpokládá dostatečné vybavení ve smyslu běžného trekového vybavení. Důraz kladu zejména na pořádné pohorky nad kotníky, s ohledem na nepředvídatelné povětrnostní podmínky též nepromokavou, zato však prodyšnou bundu. Trasa vede podmáčenou tundrou, někdy po položených prknech, někdy se ale musí regulérně přes bažiny, naštěstí nepříliš hluboké. Běžně zdatný turista cestu tam /9 km/ zvládne za 3 hodiny. Jelikož návrat je po stejné trase, i zpátky je nutné počítat s 3 hodinami. Celkově se tedy jedná o 18 km.
Knivskjelloden leží na 71°11´08´´ přímo u pobřeží, označen je velkou kamennou mohylou, poblíž které je v železné krabici uložena vrcholová kniha. Na základě zápisu do ní se dá získat osvědčení o návštěvě tohoto místa. Doporučuje se ofotit si svůj zápis, který pak slouží jako doklad pro získání certifikátu. Ten vydává, resp. prodává turistická kancelář na Nordkappu, případně i Nordkapp Camping. Druhé uvedené místo je ale nedosažitelné pro ty, co nemají auto, a v prvním uvedeném jsme ho v roce 2010 nesehnali, neboť byl vyprodán.
Doprava k místu, kde začíná značená cesta na Knivskjelloden je trochu problematická. Není zde žádná zastávka autobusu, ale teoreticky, podle dosavadních zvyklostí s dopravou v Norsku, by měl na požádání zastavit autobus jedoucí na Nordkapp, a to jak pro výstup, tak pro nástup. Jen je potřeba na sebe upozornit a včas na něj mávat. Nám se povedlo k začátku úspěšně dostopovat a to i přesto, že jsme byli špinaví z předchozích výletů a poměrně hodně obalení blátem, bažinami a guanem. Po dosažení Knivskjellodenu jsme se zase stopem přesunuli na Nordkapp. 

 

231_nk.jpg

 

239_ii.jpg

 

 
 
Moje doporučení
Pokud se někdo trmácí až na pomyslný sever Evropy jen kvůli Nordkappu, tak to považuji za zbytečné. Pokud se tam ale vyskytuje z důvodu návštěvy jiných turistických cílů, tak když už je tedy tak severně, vyplatí se na Nordkapp zajet. Upřímně si myslím, že je to jen past na peníze a nafouknuté turistické lákadlo.
Jestli opravdu někdo trvá na návštěvě Nordkappu, tak určitě mimo hlavní návštěvní dobu, kdy vevniř i venku proudí tisíce turistů. Nám se tohle poštěstilo a bylo to mezi 19-21 hodinou večerní, kdy jsme Nordkapp a přilehlé okolí měli jen sami pro sebe, a to doslova. Středisko zavírá mezi půlnocí a 1 hod. ranní a největší nápor byl od 22. hodiny, kdy zájezdní autobusy chrlily další a další lidi. 
Rozhodně se ale vyplatí zajít si přes podmáčenou tundru na Knivskjelloden. Člověk se tak vyhne davům turistů, na Nordkapp shlíží z dálky a užije si klid a pohodu.
 
Zdroje:
Lonely Planet - Norsko
Rough Guides - Norsko
wikipedia
brožurky z Nordkappu
 

Náhledy fotografií ze složky 2010 Norsko

Komentáře

Přidat komentář

Přehled komentářů

Zatím nebyl vložen žádný komentář