Stránky věnované severským zemím.

Co navštívit na Lofotech – Gimsøya

1. 1. 2013

Na tento ostrov máme ty nejhorší vzpomínky, ale je to díky počasí, nikoliv místem jako takovým. Zastihla nás tam nepřízeň počasí, déšť a silný vítr, dosahující místy až vichřice, a zůstali jsme tam uvězněni na tři dny, než bylo možné pokračovat dále. I tak nás ale poryvy větru pronásledovaly a museli jsme tlačit kola na následující ostrov Vestvågøya. Být tam ale v jinou dobu, určitě by nám ostrov ukázal své hezčí já, protože má turistům co nabídnout – jednak pěší výstupy, nádherné scenérie, ale zejména možnosti pozorování půlnočního slunce, protože jsou zde k tomu ty nejlepší podmínky – směrem severním se nachází jen širý oceán.

Ostrov patří do správní jednotky Vågan a nachází se mezi ostrovy Austvågøya a Vestvågøya. Na jeho 46,4 čtverečních kilometrech žije 207 obyvatel /údaj z roku 2001/. Jeho rozměry jsou 11km na délku a 5km na šířku, nejvyšší bod je 767 metrů vysoký Bardstrandfjellet.

Historie

Jméno pochází se středověku, kdy znělo Gimisto a jednalo se o složeninu ze slov ovce a vista, což znamená pobyt.

Gimsøya byl dříve samostatnou správní jednotkou, která se pod názvem Gimsøy oddělila od okresu Nordland v roce 1856. Se zřízením samostatnosti zde žilo 987 obyvatel. 1.ledna 1964 došlo ke připojení Gimsøy k Våganu a vzniku nové jednotky Vågan s 1551 obyvateli.

Geografie

Dálková evropská cesta E10 prochází Gimsøya, na východě je spojen mostem Gimsøystraumen s ostrovem Austvågøya a na západě mostem Sundklakkstraumen s ostrovem Vestvågøya.

Mezi největší centra patří osady:

Vinje /najdeme zde obchod, školku a základní školu, spádovou pro zbytek ostrova/
Hov /slavné golfové hřiště, no kdopak by nechtěl práskat do míčků pod nezapadajícím půlnočním sluncem/
Hovsund /nachází se zde přístav a opuštěná továrna na zpracování ryb. Její prohlídku doporučuji v situaci, jako jsme tam byli my, jelikož tak vynikne pochmurná, ponurá atmosféra tohoto místa/
Barstrand /centrum rybářského průmyslu/
Gimsøysand /zde je Gimsøy kostel. Viděli jsme, ale v dešti nás nějak více neuchvátil/
Årrstranda

Jižní a východní část Gimsøya je hornatá. Sever a západ ostrova jsou ploché a bažinaté s výjimkou úchvatného vrcholu Hoven s výškou 368 metrů. Tato hora je jedním z pěkných turistických cílů. Zde se nacházejí i velká chráněná území, vztahující se k fauně a ptačímu životu - Gimsøymyrene naturreservat neboli „Gimsøyjská mokřadní přírodní rezervace“.

Hlavní průmyslová odvětví jsou zemědělství, dále rybolov a cestovní ruch. Většina bažin na ostrově je přeměněna na pastviny.

Hospodářství

Na ostrově je obchod s prodejem pohonných hmot, domy s pečovatelskou službou, základní a mateřská škola. Hlavní zdrojem obživy je zemědělství a také rybolov a cestovní ruch. Další odvětví jsou golf, společnosti pro výrobu elektrické energie, výroba strojů, dále dopravní podnik a státní instituce s péčí o děti. Hlavním zdrojem příjmů je treska a zpracování pelagických ryb /pelagický = hlubokomořský, žijící v otevřených vodách/, menší význam má domácí pekárna a několik dalších menších podniků.

Společnost Lofotkraf má plány na vytvoření větrné farmy v oblasti Årstrand/Vik, ale tento projekt má pouze ojedinělé příznivce. Z mého pohledu ale může být úspěšný, protože jsme měli možnost zažít, jak neskutečně může na ostrově foukat.

Mosty

Gimsøystraumen neboli Gimsøybrua je nosníkový silniční most, překlenující úžinu Gimsøystraumen mezi ostrovy Austvågøya a Gimsøya. Betonový most má délku 839 metrů, hlavní rozpětí je 148 metrů a maximální výška od moře je 30 metrů. Otevřen byl v roce 1980 a probíhá jím dálková E10 silnice, známá jako Lofast.

Sundklakkstraumen most je nosníkový silniční most, který překlenuje úžinu Sundklakkstraumen mezi ostrovy Gimsøya a Vestvågøya. Jeho délka činí 271 metrů a hlavní rozpětí je 90 metrů. Celkem má 9 klenutí. Otevřen byl v roce 1976 a též jím probíhá dálková Evropská silnice E10.

Gimsøymyrene naturreservat

Močály a mokřady se rozprostírají severně a východně od osady Årvågen. Část chráněné oblasti nacházející se severně od Årvågenu sahá až k úpatí hory Hoven /371 metrů/, severovýchodní hranice vede podél starého pobřeží, jižní končí u silnice do Sundklakkbrua. Kromě rašelinišť, mokřadů a bažin je zde spousta jezer a rybníků a také morény, což jsou kamenné valy vzniklé ledovcovou činností. Mělké vody jsou důležité pro mokřadní ptáky. Nadmořská výška oblasti je 0 až 30 metrů a rozloha 6400 akrů. Založena byla roku 1985 za účelem ochrany mokřadů a zejména hnízdišť ptáků, jako například kulíka, modráčku, skřivana polního, kolihy. V blízkosti rezervace hnízdí orli a sokoli stěhovaví a dále se zde sezónně vyskytují stěhovaví ptáci, kteří oblast užívají k odpočinku.

Plány do budoucna počítají se zbudováním hlavního letiště pro Lofoty na rovinatých močálech na Gimsøya, kde by měly být nahrazeny dosavadní přistávací a vzletové dráhy ve Svolværu a Leknes. Ujmout se toho má společnost Avinor a počítá s realizací 2014 – 2023.

Runový kámen

Tento konkrétní byl nalezen u farmy Sand v přírodní rezervaci a jedná se o jeden ze tří runových kamenů pocházejích z oblasti Nordland, což je územně správní jednotka v severní části Norska s rozlohou 38 327 km čtverečních a počtem obyvatel 237 057, jejíž součástí je i soustroví Lofoty s otrovem Gimsøya. Jen pro srovnání, rozloha ČR je 78 867 km2.

Gimsøyský kámen byl popsán v roce 1810. Místo nálezu bylo na cestě mezi kostelem Gimsøy a mořem. V roce 1863 ho prostudoval profesor Yngvar Nielsen, který tvrdil, že dříve muselo na místě být několik mohyl. V roce 1868 byl převezen do muzea v Bergenu, a od roku 1972 je zpátky v severním Norsku, nyní je vystaven v muzeu v Tromsø.

Kámen je 1,7 metru vysoký a má dlouhý nápis v runovém písmu.

Obecně je runový kámen svisle postavený kámen s runovým nápisem. Někdy se může jednat nápisy na bludných kamenech nebo skálách. Kameny lze datovat do čtvrtého do dvanáctého století, avšak mnoho kamenů pochází z Vikingské éry. Nejvíce runových kamenů se nachází ve Skandinávii, ale kameny jsou roztroušeny i v oblastech obývaných severskými národy během Vikingské éry. Runové kameny bývají často pomníky zemřelých osob. Po osazení, byly runové kameny obyčejně opatřeny jasnými barvami, jež se do dnešních dnů již nedochovaly.

Golf Půlnočního slunce

V jedné z chatek jsme zde získali zázemí na tři dny, během nichž se Lofotami přehnala vichřice o síle 20 m/s. S ohledem na umístění se zde vytváří fantastická příležitost k pozorování půlnočního slunce – klub, nabízející ubytování, je totiž umístěn příhodně na severní části ostrova, přímo u moře s pěknou pláží a s pozadím krásných horských scenérii. Samozřejmým předpokladem je příznivé počasí a ne slota, jaká tam potkala nás. To, co jsme tam zažívali, nás přinutilo přestat věřit tomu, že na ostrově Gimsøya vůbec někdy svítilo slunce.

Zpátky ale k ubytování. Dražší varianta je přímo na golfovém klubu – Lofoten Golf Links, kdy každý apartmán i chata jsou vybaveni vlastní kuchyní, koupelnou se sprchovým koutem a obývacím pokojem s TV a nabízejícím nádherný výhled na golfové hřiště, moře a půlnoční slunce. Součástí infrastruktury je i kavárna s jednoduchou nabídkou jídel /převážně palačinky a vafle/.

Levnější možností je Hov Feriegård and Camping, umístěný 700m severozápadně od golfového klubu. Jsou zde místa jak pro karavanisty, tak pro stanaře. Sprchy nejsou v ceně, platí se 10 NOKů za 5 minut.

Dokoupení proviantu

Základní potraviny lze sehnat na golfovém klubu, ovšem za přemrštěné ceny. Výhodnější je malý krámek asi 5 km východně v zemědělské usedlosti, kde se dá sehnat jak čerstvé pečivo, salámy a sýry, tak polotovary /předsmažené obalené ryby, nakořeněné kuřecí stehna/, tak i konzervy a těstoviny. Souřadnice obchodu jsou přibližně N68 19.330 E14 12.113. Podle našich pozorování je obchůdek jedinou možností nákupu na ostrově. K obchůdku patří i samoobslužné stojany na benzín a naftu.

Pěší výstup na vrchol Hoven

Hoven je malý kopec, který se izolovaně zvedá z bažinaté placky severní části ostrova. To horu dělá snadno dostupnou pěším výšlapem, nízké převýšení ji umožňuje zdolat jednoduchým výstupem a odměnou je skutečný 360° panoramatický výhled bez větší námahy. Výše uvedené činí tento vrchol jednou z nejjednodušších „horských“ túr na Lofotech. Ale i přes skromnou výšku nabízí působivé výhledy, bonusem je ničím nerušené pozorování půlnočního slunce.

Příjezd: z E10 odbočit na silnici č. 861 a sledovat ukazatele Hov nebo Golfbane. Parkování je možné na nezpevněném parkovišti u golfového hřiště, které je umístěno na severním úbočí hory. Lepší přístup je z kempu, který je o 700 dále po silnici, ovšem bez možnosti parkování. Zde začíná pěší stezka, která zpočátku vede několik set metrů po rovině přes bažinatou oblast, která posléze začne stoupat na západ směrem do hor, kde je již její povrch suchý. Výstup na vrchol zabere 45 minut až 1 hodinu.

My jsme se pokusili o výstup, ale s ohledem na silné poryvy větru a nulovou viditelnost jsme to odpískali.