Stránky věnované severským zemím.

Etymologie jména

Alandský původní název je germánský – Ahvaland, což znamená „Země vody“. Švédské slovo „å“ znamená malé řeky nebo říčky, ale zřejmě první část jména bude mít i jiný původ, protože Alandy nemají zrovna mnoho řek. Oni tedy nemají skoro žádné řeky. Skoro bych řekla, že Seveřané trpí nějakým zvláštním způsobem humoru, protože například Grónsko, které je z 85% pokryto ledem, nazvali Vikingové Gronland, což znamená Zelená země, a území Ameriky, kam poprvé připluli ještě před Kolumbem, jako Vinland, což je Země vína/hroznů, přitom sami Vikingové nikdy víno nepěstovali.

Druhá část jména Ahvaland znamená země, tedy doslova celé jméno zní „Země řek“. Lars Huldén vyslovil teorii, že první část názvu je varianta starého skandinávského slova pro „Ahva“, což je slovo označující vodu /latinsky aqua/. Na druhou stranu je možný i jiný výklad. Východiskem by mohlo být finské slovo ahvena, což znamená okoun.

Geografie aneb malý jazykozpyt

Alandské soustroví se skládá z téměř 300 obyvatelných ostrovů, z nich asi 80 je opravdu obýváno, zbytek jsou pouze pusté skály a dále je zde kolem 6000 ostrovů, známých pod pojmem „skerry“. Skerry je malý skalnatý ostrov, který obvykle bývá považován za přiliš malý pro bydlení. Nejčastěji se jedná o skalní útes. Termín skerry je odvozen ze staré norštiny ze slova sker, což znamená skálu v moři. Ze staré norštiny bylo slovo sker převzato do angličtiny přes skotštinu, kde se psal skerrie nebo skerry. Termín pro „skerry“ je příbuzný ve skandinávských jazycích – islandština, faerština: sker, dánština: skær, švédština: skär, norština skjær / skjer, němčina: Schäre, finština kari, estonština skäär a litevština: šēra. V galské skotštině se objevuje jako sgeir, v irštině jako sceir a v manštině /keltský jazyk, kterým se mluvím na ostově Man. Je to jazyk, který se vyvinul ze staré irštiny, je podobný východoulsterskému a gallowayskému dialektu. Poslední rodilý mluvčí zemřel v roce 1974/ jako skeyr.

Alandské soustroví je napojeno na soustroví Aboland na východě /finsky Turunmaan saaristo, švédsky Abolands skargard/ - souostroví přiléhající k jizozápadnímu pobřeží Finska. Společně tvoří

Archipelago Sea /doslova „mořské soustroví“/. Archipelago Sea /finsky Saaristomeri, švédsky Skargardshavet/ je část Baltského moře mezi Botnickým zálivem, Finským zálivem a Alandským mořem, uprostřed finských teritoriálních vod. Podle některých definic se jedná o největší soustroví na světě podle počtu ostrovů, ačkoliv mnohé z ostrovů jsou velmi malé a těsně nahloučeny.

Na západ od Aland je Alandské moře a na sever Botnické moře.

Povrch ostrovů je většinou skalnatý s tenkou vrstvou půdy.

Jaký vliv měla alandská krize na tvorbu map

Během alandské krize hledali jednotlivé strany oporu v rozdílných mapách ostrovů. Na švédské mapě dominoval nejhustěji obydlený hlavní ostrov, a mnoho skerry bylo vynecháno. /Jak se jenom to slovo skerry může v češtině skloňovat? A má vůbec nějaké český ekvivalent, něco jaké skér nebo tak?/ Naopak na finské mapě bylo z technických důvodů hodně malých ostrovů nebo skerry naddimenzováno do přehnané velikosti. Švédská mapa znázorňovala ostrovy jakožzo ležící mnohem blíže pevnině Švédska než Finska, naopak finská mapa zdůraznila návaznost soustroví mezi hlavním ostrovem a pevninou Finska, zatímco větší mezera se objevila mezi ostrovy a soustrovím na švédské straně. Ačkoliv jak Finové tak Švédové se samozřejmě zastávali svých výkladů, při zpětném pohledu je těžké říci, že jeden je správnější než druhý. Jedním z důsledků pak bylo, že díky častému opakování čísla „více než 6 tisíc“ skerry se toto přijalo jako výsledek rozhodčího řízení.

Ekonomika

V alandské ekonomice dominuje převážně lodní doprava, obchod a cestovní ruch. Doprava představuje asi 40% ekonomiky, kdy pouze několik mezinárodních dopravců je provozováno mimo Alandy. Většina společností /kromě námořních/ jsou malé s méně než 10 zaměstnanci. Zemědělství a rybolov jsou důležité v kombinaci s potravinářským průmyslem. Několik vysoce prostavených technologických společností přispívá k prosperující ekonomice.

Nezaměstnanost je značně pod úrovní okolních regionů a činila 1,8% v roce 2004.

Zrušení bezcelních projeců na trajektech operujících v rámci Evropské unie vyvolalo ve Finsku požadavek na výjimku pro Alandy týkající se pravidel DPH. Výjimka umožňuje udržovat bezcelní prodej na trajektech mezi Švédskem a Finskem /za předpokladu zastávky v Mariehamnu nebo Langnasu/ a na letišti.

Vedlejší efekt toho je, že pokud se cestuje autem mezi hlavní části Aland a pevninou Finska přes severní nebo jižní soustroví, musí se strávit noc na cestě. Rezervace nebývají platné na přímých trajektech bez přestávky. Trajekty tak jezdí ve prospěch ostrovanů, takový systém jim zajistí prospěch z turistů, kteří využívají dotovaných trajektů.

Jazyk aneb åländska

Většina obyvatel má švédštinu /jediný oficiální jazyk/ jako jejich první jazyk: v roce 2009 to bylo 90%, kdežto jen 5% mělo finštinu. Vyučovacím jazykem ve veřejně financovaných školách je švédština, ale Alandy zdarma poskytují výuku finštiny. /Ve zbytku Finska ve dvoujazyčných obcích je poskytováno vzdělávání jak ve finštině, tak ve švédštině./ Otázka etnika Alanďanů a správné lingvistické zařazení jazyka zůstává poněkud citlivé a kontroverzní.

Švédština, užívaná na Alandách /známá pod termínem “åländska“/ je dialekt švédštiny, kterým se mluví na Alandských ostrovech. Alandská švédština je podobná jak finské švédštině, tak historickým dialektům v kraji Uppland, ale je obecně považována za variantu východní švédštiny /“östsvenska mål“, druh švédštiny mluvené ve Finsku a Estonsku/.

Slovník nářečí alandské švédštiny se skládá ze slov, které jsou buď charakteristické pro východní švédštinu nebo už nejsou užívány /ale stále je jim rozuměno/ ve švédštině mluvené ve Švédsku. V dialektu lze též nalézt stopy finštiny, ruštiny a angličtiny díky historickému kontaktu.

Náboženství

Drtivá většina populace, tj. 94,8%, se hlásí k evangelické luteránské církvi. Alandské ostrovy jsou sídlem některých z nejstarších kostelů ve Finsku.

Administrativní dělení Aland

Alandy tvoří 16 obcí /finsky kunta, švédsky kommun/, rozdělených do 3 okresů /finsky seukunta, švédsky ekonomisk region/.

Počet obyvatel 28 065 osob.

Příjezd a odjezd do/z Aland

Podle popisu se letiště nachází 4km severozápadně od Mariehamnu a měl by odtud jezdit autobus do centra.

Popisovat ale budu způsob, jakým jsme se na ostrov dostali my – lodí.

Společnosti Viking a Silja jezdí denně po celý rok z Turku a z Helsinek do Mariehamnu jako součást spojení se Stockholmem. Je možné se zastavit na poloviční cestě nebo se plavit z jedné nebo druhé země. Jiné společnosti operují jen mezi Stockholmem a Mariehamnem.

Ceny jízdného se liší v závislosti na sezóně a třídě, v níž se cestuje. Obvykle se musí přerušit cesta z města na soustroví, od řidičů aut se to vyžaduje. Obecně se dá říci, že trajekty Viking vydělávají na pasažérech, nakupujících v duty free obchodech, kdežto Silja mají o něco draží lodní lístky a kajuty.

Pokud se budete plavit z finské pevniny, tak jako my, počítejte s tím, že některé příjezdy na Alandy jsou uprostřed noci, a to u obou společností. Jejich časový plán je jen posunutý o cca půl hodiny. Lodě plující z Helsinek připlouvají do přístavu v Mariehamnu v 4,15 /Silja/, resp. V 4,25 /Viking/. V tuto dobu není ve měsně nic otevřené a ubytování je nutné mít domluveno předem /viz dále/.

Během hlavní sezóny není nutné koupit si kajutu a stačí jen lodní lístek, který pro držitele Interrailu opravňuje k 50% slevě. Ovšem mimo sezonu je nutná kajuta, což při objednání předem přes internet není tak jednoduché, je nutné proklikat se až na konec formuláře, aby člověk zjistil cenu, jinak to nejde, protože z nějakého důvodu se cena za kajutu neuvádí přímo. Zase na druhou stranu, my takto přišli ke kapitánské kajutě v prominentním patře v podstatě za „pusinku“, jelikož jsme vyhmátli nějakou akci mimo sezonu, kdy byla výrazná sleva.

Ovšem nepochopili jsme důvod, proč je kajuta nezbytná. Většina pasažérů celou noc trávila bujarým večírkem a v kajutě měli složené maximálně tak kufry. Zase na druhou stranu, díky jejich zálibě v alkoholu byly naše lodní lístky tak levné. Jen nastal velký problém při vylodění, kdy jsme na Alandy připluli po 4 hodině ranní a zrovna končil večírek a opilí pasažéři se potáceli lodí, zvracejíc všude kolem sebe...

Zvláštní upozornění: na lodi platí oba časy, jak švédský /stejný jako náš/, tak finský /posunutý o hodinu dopředu/. Dávejte si pozor zejména na to, abyste se v případě časových údajů ujistili, který čas má posádka lodi na mysli.

Cestování po Alandách

Cyklistice v tomto ráji bude věnována samostaná kapitola. Zde se zmíním jen o místní dopravě.

Na stránkách Alandstrafiken jsou jízdní řády autobusů, operující po hlavním alandském ostrově a zajíždějící na ty ostrovy, které jsou s hlavním spojeny mosty /Lemland, Lumparland, Eckero/ nebo trajekty /Vardo/.

Pět hlavních autobusových linek odjíždí z mariehamnského autobusového terminálu na Torgoggatanu, nacházejícím se před knihovnou. Počítejte ovšem s tím, že terminál trajektů je odsud vzdálen asi 2-3km.

Bus č. 1: Mariehamn – Hammarland – Eckero

Bus č. 2: Mariehamn – Godby – Geta

Bus č. 3: Mariehamn – Godby – Saltvik

Bus č. 4: Mariehamn – Godby – Sund – Vardo

Bus č. 5: Mariehamn – Lemland – Lumparland

Kola je možné si vzít do autobusu, pokud je tam místo. Není to ovšem systém známých cyklobusů, jako například u nás na Šumavě. Na Severu se kola dávají do zavazadlového prostoru busu.

Pro odjezdy busů je dobré znát názvy dnů ve švédštině, protože tak to je prostě označeno.

Måndag = pondělí

tisdag = úterý

Onsdag = středa

Torsdag = čtvrtek

Fredag = pátek

Lördag = sobota

Söndag = neděle

Ostrovy

Největší ostrov se jmenuje Aland /švédsky Fasta Aland – v překladu něco jako pevný, fixní, finsky Ahvenanmanner/. Má rozlohu 685 km² a žije na ně přes 90% z více než 26 tisíc obyvatel provincie. Další větší ostrovy jsou Lemland /92 km²/, Eckero /91 km²/, Lumparland /33 km²/, Vardo /29 km²/, Ostersocknen /23km²/, Kumlinge /23 km²/, Hummersolandet /17 km²/, Degero /14 km²/, Hellso /13 km²/, Enklinge /12 km²/, Sonnbodalendet /10 km²/, Kokar /10 km²/ a Seglinge /10 km²/. Obydlených ostrovů je 65.

Zabývat se dále budu jen těmi ostrovy, které jsme sami navštívili.

Aland /hlavní alandský ostrov/

Aland /švédsky Fasta Aland, finsky Manner-Ahvenanmaa nebo Ahvenmanner/ je největší a nejvíce obydlený ostrov Aland, autonomního kraje Finska. S rozlohou 685 km² je třetím největším finským ostrovem. Žije v něm 90% obyvatel kraje a nachází se na něm hlavní město kraje Mariehamn /bude mu věnována samostatná kapitola/. Tvoří 70% rozlohy soustroví. Ze severu na jih je dlouhý 50 km a z východu na západ široký 45 km.

Právě v této oblasti se nacházejí nejstarší historické památky Finska, nezjnámější jsou v Saltviku a Sundu /nenavštivili jsme, tudíž se jim nebudu věnovat/.

Cyklistické výlety po této části Alandu jsou velmi populární, protože jsou zde značené cesty, vzdálenosti nejsou příliš veliké, převýšení je zanedbatelné a mosty a v létě i trajekty spojují různé ostrovy, aby se oblast zvětšila a byla zajímavá i pro celotýdenní cestování. Ovšem i pro hvězdicovité výlety je to „země zaslíbená“, urazili jsme takto přes 190 km za 3 dny a kdybychom tam pobývali déle, nebyl by problém projet si celý ostrov i do vzdálenejších míst a přitom být ubytován na jednom místě / v našem případě v Mariehamnu/.

Bližší popis ostrova bude v samostatné kapitole.

Lemland /ve starofinštině Lemlanti/

Lemland je ostrov, ležící mezi ostrovem Lumparland a hlavním alandským ostrovem, od něhož je oddělen kanálem Lemstrom. Ten leží 7km od Mariehamnu a prochází jím silnice č. 3. Je potřeba větší opatrnosti při jízdě na kole, silnice je dost frekventovaná a cyklostezka je její součástí. Problém je ovšem jen pár kilometrů, pak již je cyklostezka vedena vedle silnice a nedochází k míchání cyklistů a motoristů.

Na ostrově žije 1822 obyvatel /údaj z ledna 2011/ a hustota populace je 16 obyvatel na kilometr čtvreční.

Největší město se jmenuje stejně jako ostrov – Lemland. Jedná se o samosprávné město, městský znak byl navržen Mattsem Dreijerem a byl potvzen v roce 1951. Ovšem nečekejte nějaké velké město, sídlo má jen pár baráčků a opuštěnou benzinku, kde jsme se najedli jen díky tomu, že jsme majitelům vlezli do domu. Ovšem pohybovali jsme se tam na sklonku září, kdy bylo vše zavřeno, v sezóně může být situace jiná.

První Lemlanďané začali obhospodařovat půdu v pozdní době železné. Dodnes je možné spatřit mohyly a pohřebiště podél venkovských cest a na okrajích polí, porostlých divokými růžemi a plevelem.

Během 19.století byl Lemland největší námořní obcí na Alandách a měl několik loděnic. Čtyři větrné elektrárny na kopci Knutsboda dostali jména podle korábů z Lemlandu.

Kostel Sv. Birgitty

Městská čtvrť Norrby je centrem Lemlandu /asi tři baráky/ a stojí zde kostel Sankta Brigitta, jehož nástěnné malby pocházejí ze 13.-14.století a byly objeveny v roce 1956. Jedná se o jednu z nejstarších církevních staveb ve Finsku. Kostel je věnován Brigitě Švédské. Během finské války v roce 1808 měl švédský král Gustav IV Adolf hlavní stan ve faře Lemland.

Nástěnné malby v kostele mimo jiné líčí příběh apoštolů. Je zde také zobrazen příběh svatého Mikuláše /St. Nicholas/. Svatý Mikuláš byl patronem námořníků. Od stropu visí dvě tzv. votivních /děkovných/ lodí. Nejstarší pochází ze 17.století a později byla darována kostelu v roce 1844. Toť teorie. V době naší návštěvy byl přístup do kostela co? No přeci uzavřen.

Nedaleko se nacházejí pohřební náspy z doby železné.

Jak se sem dostat: ve městě Lemland, tvořeném asi deseti domy, odbočte vlevo na velké křižovatce. Nedá se přehlídnout, jiná tam totiž široko daleko není. Odbočka je neznačená. Kostel se objeví asi po kilometru.

Brigita Švédská

Birgitta Birgersdotter, později známá jako svatá Brigita Švédská /1303-1373/ byla švédská katolická mystička a světice. V roce 1344 po 28 letech manželství ovdověla, dala se na duchovní život a založila řeholní společenství – Kongregaci sester Nejsvětějšího Spasitele /brigitky/. Mezi světci druhého tisíciletí je jediná, která je matkou dalšího světce – svaté Kateřiny Švédské. Jedná se vůbec o nejuctívanější švédskou světici.

Lemstrom kanál

Tento kanál byl vykopán ručně ruskými válečnými zajatci roku 1882 v období Ruské vlády a brzy se tal důležitým spojením pro lodní přepravu. Dnes je využíván především rekreačními plavidly. Most je otevřen na požádání každou hodinu pro průchod lodí. Kanál vede mezi hlavním alandským ostrovem a ostrovem Lemland.

Lembote kaple

Patronem byl. St. Olav. Jedná se o středověký kamenný kostel ve formě zříceniny.

Během středověku se přístavy v Lemlandu staly důležitými pro mezinárodní obchod. Jako pozůstatek je možné v Lembote nalézt ruiny námořnické kaple ze 13.století, které byly restaurovány. V 19.století byl v kapli nalezen poklad, čítající 270 stříbrných mincí. V současnosti je ho možné spatřit v Alandském muzeu v Mariehamnu.

Na břehu pod zříceninou se nachází model středověké obchodní lodi, tzv. „kogg“. Nedaleko jsou další relikty z doby bronzové a železné.

Jak se sem dostat: po překonání Lemstrom kanálu jeďtě asi 2-3km po hlavní silnici do vnitrozemí ostrova, a na druhém rozcestí odbočte doprava /značeno jménem vesnice „Lembote“ a ikonou, kterou se všude na Severu upozorňuje na pamětihodnosti/. Po této vedlejší silničce, která se časem změní v červenou šotolinu, jeďte ještě asi 5km. Za vesnicí Lembote je potřeba ještě trochu pokračovat k pobřeží po stále hůře sjízdné cestě, která končí závorou a dál pokračuje již jen jako soukromá silnice. Od tohoto bodu je již třeba jít pěšky, kaple je asi 100 m do kopce vlevo a vikingská loď asi 100 m doprava z kopce až k moři.

Koga

Koga byla obchodní nebo vlálečná loď, která byla používána ve středověku v německé hanze. Její konstrukce vychází z vikingského knarru.

Koga byla až 30 metrů dlouhá a její šířka dosahovala 1/3 délky. Loď nebyla kvůli svému tvaru příliš pohyblivá, ale měla vysokou nosnost. Do útrob se vešlo až 200 tun nákladu a ani při tomto zatížení nepřesáhl ponor lodě 3 metry. Na zašpičatělé zádi bylo původně kormidelní veslo, ale od konce 13.století se začalo objevovat zavěšené pákové kormidlo.

Trup kogy už nebyl tvořen klinkerovou obšívkou jako knarry /kdy se jednotlivé plaňky překrývaly/, plaňky trupu se kladly vedle sebe, spáry mezi mimi se vycpávali koudelí a vymazaly smolou nebo dehtem. Kogy měly ploché dno, takže se někdy za přílivu navedly na mělčinu, kde se odstavily a za odlivu se tak mohly snadno vyložit.

Z kogy byla odvozena anglická obchodní loď, zvaná roundship.

Knarr

Knarr, taktéž Knorre, byla vikingská obchodní a kolonizátorská loď z 10-11.století. Na rozdíl od vikingských válečných lodí /langskipů/ byla kratší a širší.

Vikingové své velké námořní lodě budovali asi od 8.století, přičemž původně zřejmě užívali pouze jeden základní typ lodi, z nějž se později odvodily úzké a pohyblivé langskipy a širší knarry s vyšší nosností, ale horší ovladatelností.

Knarr byla v průměru 15 m dlouhá a 5 m široká plachetnic s otevřenou palubou. Knarry používaly vesla jen v přístavech. Trup byl vyroben z borového dřeva a tvořen klinkerovou obšívkou. Byl schopen dálkové plavby přes oceán – na knarrech norští Vikingové kolonizovali Island a Grónsko. Měl stejný tvar přídě a zádě jako ostatní vikingské lodě, kormidelní veslo na pravoboku a uprostřed lodě stěžeň s ráhnovou plachtou. Větší šířka knarrů nevyplývá jen z toho, že by na nich bylo potřeba více místa pro zboží, dobytek nebo vystěhovalce, ale i z navigačních důvodů. Plachetnice, která nepoužívá vesla, musí být širší, aby na vlnách měla větší stabilitu, kterou úzkým válečným lodím pomáhaly zvyšovat dvě řady vesel.

Z knarru byla odvozena pozdější koga, obchodní loď hanzy.

Drakkar /langskip/

Drakkar byla rychlá vikingská dlouhá námořní a říční loď, známá spíše jako langsip. Jednalo se o jednořadou válečnou veslici se sklopným stěžněm a velkou příčnou ráhnovou plachtou, zaoblenou přídí i zádí, ovládaná kormidelním veslem. Nejčastější délka lodě byla 30 až 40 metrů, i když jsou námy menší i ještě delší. Šířka trupu odpovídala zhruba šestině délky.

Drakkar se vyznačoval snadnou ovladatelností, rychlostí a odolností proti nepřízni počasí, díky nízkému ponoru mohl přistávat i na mělčinách či plout řekou.

Drakkar znamená dračí loď, pojmenován byl podle dračí hlavy, kterou měl zdobenou příď, loď s hlavou se nazývá snekkar.

Veslaři a další lodníci nebyly otroci, ale normální členové družiny. Další členové posádky se starali o plachtu či stáli na přidi jako hlídka, varující před útesy a mělčinami při proplouvání mělkými vodami. Velitel lodě byl často i kormidelník.

Na rozdíl od starověkých veslic neměly drakkary nikdy beran, nemohli tedy taranovat.

Zdroje:

wikipedia

informační brožurka z Aland

Lonely Planet - Finsko